Podnebí, fauna a flóra
Turistická sezóna, která kopíruje i přijatelné počasí je v září/říjnu a na jaře. V zimě mohou teploty dosahovat i nula stupňů celsia v horských oblastech a cca 10 stupňů v níže položených lokalitách.
Pokud pojedete do arábie v září nebo říjnu, zvládnete to bez spacáku ale i stanu, doporučuji alespoň celtu a teplejší mikinu – pokud tedy neplánujete všechny noci strávit v hotelích. V levnějších ubytovnách užijete deku na překrytí nevábně vypadajícího povlečení. Pokrývka hlavy je samozřejmostí a skoro si myslím, že lehčí uzavřené trekové boty jsou vhodnější než sandály.
Flóry si moc neužijete, podnebí je suché, převažují pouště a vyprahlá kamenitá půda. Doporučuji si projít palmovou oázu v Palmyře, je turistů prosta a při troše štěstí jaké jsem měl já si vyšplháte na meteorologickou věž z které je nádherný výhled na vykopávky v Palmyře, arabský hrad nad městem a na celou oázu. Z fauny jakožto naprostého laika mě zaujal naprostý nedostatek psů, dostatek koček a nepříjemné množství brouků v levnějších hotelích. Velbloudy zcela jistě uvidíte v Palmyře i jinde. Dost často jsou vidět oslíci, kteří plní dávnou funkci transportního zvířete.
Památky
Sýrie se může pochlubit pěti památkami UNESCO.
– historické centrum Damašku (v UNESCO od roku 1979)
– Aleppo (v UNESCO od roku 1988)
– Bosra (v UNESCO od roku 1980)
– Palmýra (v UNESCO od roku 1980
– Hrad rytířů – Crac des Chevaliers -(v UNESCO od roku 2006)
Přestože se jedná o památky UNESCO uvedené ve všech průvodcích, nejsou tyto lokality zahlceny turisty. Historické centrum Damašku sice trochu lemují stánky s suvenýry, ale pouze v nejstarším a nejznámějším bazaru Súk al-Hamídíje a v těsném sousedství Ummayadské mešity. Stačí ale zajít za mešitu a hned se dostanete do úzkých uliček starého města kde již drtivě převažují domorodci nad turisty a obchody pro místní hospodyňky nad pouťovými suvenýry. I když popravdě – umístění některých stánků s čínskými hračkami a suvenýry v naprosto neturistických městech zřejmě napovídá že tento sortiment kupují i místní obyvatelé.
V Bosře se vám při troše trpělivosti podaří vyfotit celé divadlo bez jediného turisty. Palmýra přes svoji známost má také velké rezervy v návštěvnosti, 2-3 autobusy přijedou ráno a odpoledne, přes poledne je všude klid. Mezi vykopávkami kde je volný vstup nechodí nikdo celý den. Operují tam černí pujčovatelé velbloudů a policie, která je stíhá v jeepu. Za 500 syrských liber si půjčíte na hodinu velblouda a v ceně je i úprk přes duny před policií – vřele doporučuji. Velbloud je velmi sympatické, vyrovnané zvíře. Není instabilní jako kůň ani přitroublý jako mezek. Prostě ideální zvíře na cestu do práce.
Hrad rytířů je na můj vkus trošku populárnější než je zdrávo, představte si ho asi jako takové větší Rábí. Arabové nikdy neslyšeli o bezpečnosti práce, potažmo bezpečnosti návštěvníků, takže pujdete ve štrůdlu turistů po schodech kde 20cm od míst kde kladete nohy je „nic“, respektive o 10m níže nádvoří. Normálně jsem na to zvyklý v mnohem horších mutacích na českých zříceninách, toto je však nezvyk pro velké množství lidí.
Jordánsko se může pochlubit třemi památkami UNESCO.
– Petra
– Quseir Amra
– Um er-Rasas
Nejznámější UNESCO památkou Jordánska je Petra, která je nyní i mezi nově vybranými sedmi divy světa. Památka otevírá v sedm hodin ráno a lístky lze zakoupit na jeden, dva nebo tři dny. Není to nic nelogického, jeden den na prohlídku není mnoho, lokalita je velmi rozsáhlá.
První úsek má cca 1,5 km a vede soutěskami které končí před pokladnicí (která ve skutečnosti nikdy pokladnicí nebyla). Po další cca 500 metrech se rozvírá obrovské údolí po stranách lemované skalními chrámy. Na protilehlé straně planiny je „donkey station“ – zde i začíná asi 2km stezka k Chrámu slunce.
Lidé
O Syřanech mohu říci pouze to dobré, špatné by se hledalo dlouho. Země není zvyklá na davy turistů, samozřejmě s výjimkou naprostých turistických hitovek. Nebýt závislý na turismu je pro mě klíčová vlastnost místních lidi pro výběr destinace kam pojedu, opravdu nestojím o jakékoli šaškování za účelem bakšiše. Toto se Vám v Sýrii zřejmě nestane (zatím). Všichni se fotí zadarmo nebo vůbec. Trošku důraznější jsou prodejci suvenýrů, ale to je daň úžasných lokalit a kdo chce, tak se jim vyhne. Syřané jsou velcí obchodníci, i přes nevelký turismus ale poznají podle oblečení, bagáže, případně zápachu či alespoň nenavoňavkovanosti odkud jste. Kolem nás stříleli těsně (Poland) nebo úplně přesně (Áhój Tsechy).
Smlouvání narozdíl od v Čechách kolujících legend není až tak časté. Zprvu jsme to zkoušeli, dokonce jsme z pár obchodů úplně odešli, ale prodavač neslevnil ani libru. A to prodával echt suvenýry, žádné pytle brambor. Občas ale narazíte na obchodníka kterého to baví, v Palmyře nás na motorce stíhal prodavač arafatek asi 30 minut, možná to bylo proto že jsme na ho na začátku rozdráždili koupí hadice pro upevnění arafatky, ale tu už jsme nekoupili. Výsledná cena byla třetinová.
Co můžu ale doporučit je zcela jiný způsob nákupu čehokoli, tedy i denní dávky potravin než je zvykem u nás. Dlouho to trvalo než jsme na to přišli. Je nutné nechtít nejdřív zboží, ale je nutné zvolit částku kterou chcete utratit a tuto dát prodávájícímu a následně požadovat „oříšky“. Výsledkem totiž bude stejné množství oříšků za 350 syrských lir které by jste musel zaplatit, jako za 100 syrských lir, které mu dopředu dáte. To stejné u TAXI, které je velmi levné. Řekněte že máte 250 lir, ty mu dejte a pak řešte kam chcete jet. 250 lir stojí jízda za roh i do „sousedního města“.
Nenechte se zmást neustále přítomným dotazem „Du ju spik ingliš?“. To je jediná věta kterou znají. Z míry je ale vyvedete když řeknete „nou“. Toto 100% platí u dětí, u dospělých jsme prováděli hlubší testování, kdy jsem říkal různé modifikace jako „nou, only džemen“ případně „nou, only svensk“. Nejhůře reagovali na „nou, only rašn“, nedostal jsem ale na další výzkum grant, takže nevím proč.
Sýrie a Jordánsko jako arabská země
Sýrie je arabská země a nastupujícím turismem přichází o tradičí hodnoty, které budou dříve nebo později zcela zničeny a to doslova. Dodržování většiny islámských pravidel je formální, čím je syřan vzdělanejší, čím má širší kontakty do zahraničí, tím se více vymaňuje z pravidel islámu. Bežně se tolerují nezahalené ženy, turistky dokonce velmi nalehko budí pozornost, nicméně ne negativní. Na místních mladých dívkách je vidět jaká má které rodiče, pětice spolužaček je dle toho oblečena. Ta s nejtužším režimem má skoro burku, ta s liberálním otcem jde v riflích a tričku bez rukávů. Má to ten efekt, že dívka v burce závidí dívce bez ní jako generace husákových dětí záviděla fixy z Tuzexu – vrozené pudy fungují za ty miliony let více než jakýkoli náboženský režim. Další generace dětí a rodičů už zase bude úplně někde jinde, zastavit to asi nejde, pravidla islámu nejsou kompatibilní s současnými lákadly a trendy.
Co se ovšem zatím striktně dodržuje je oddělený svět chlapců a dívek, večírky se zásadně konají bez dámské přítomnosti, něco jako u nás „chodit s někým“ nepřipadá zatím v úvahu. Má to zajímavý efekt, kluci si vystačí sami a něžnosti si projevují mezi sebou. Pohlazení a delší doteky jsou bežné, přitom to není co to vypadá.
S nemožností sehnat alkohol (vyjma drahých hotelů) jsme byli smířeni. Jaké bylo naše překvapení když jsme nalezli obchody které měly jediný sortiment – alkohol. Jedna stěna vína, druhá stěna pivo, třetí stěna tvrdý alkohol. Ceny přijatelné 50 syrských liber za 0,5 litru piva v plechovce. Na majiteli bylo vidět, že tento sortiment opravdu vynáší, zřejmě tyto obchody vlastnila specifická skupina podnikatelů typu našich veksláků. Místní zákazníci byl typ „zlatá mládež“ – zabrzdí Toyota Landcruiser, vyskočí místní mladík jako z žurnálu, koupí vizoura a 5 piv a zase zmizí.
Za celou dobu pobytu jsme se nesetkali s vepřovým masem, asi za ním nestojí takové lobby jako za alkoholem. 😀
Základní informace o Sýrii (dle Wikipedie)
Sýrie (Syrská arabská republika) je země blízkého východu která se nachází na pobřeží Středozemního moře. Sousedí s Libanonem, Izraelem, Irákem, Tureckem a Jordánskem. Zemi vládne prezident Bašár al-Asad, hlavní město je Damašek a země má více než 18 miliónů obyvatel. Hlavní náboženskou skupinou jsou sunitští muslimové. Státním platidlem je syrská libra.
Základní informace o Jordánsku (dle Wikipedie)
Jordánsko (Jordánské hášimovské království) je země blízkého východu, která se nachází v oblasti velké příkopové propadliny, zemí protéká na západě řeka Jordán. Sousedí s Irákem, Izraelem, Saúdskou Arábií a Sýrií. Zemi vládne král Abdalláh II., hlavní město je Ammán a země má více než 5 miliónů obyvatel. Hlavní náboženskou skupinou jsou sunitští muslimové. Státním platidlem je jodránský dinár.
Závěr
Sýrie je pohodová a bezpečná země kterou doporučuji navštívit. Neužijete si vandru ve smyslu treku a spani u ohníčku, ale to asi ani nikdo od Sýrie nečeká.
[message type=“success“]Pohodlně prohlédnout galerie níže můžete tak, že kliknete na první fotku a potom budete listovat kurzorovými klávesami… [/message]
